Dějiny TJ Sokol Fryčovice 

    22.září 1912 je datem od založení TJ Sokol Fryčovice. A to už jsou téměř tři generace, pamětníci už nežijí. Činnost jednoty se významně napsalo do historie naší obce, považujeme proto za vhodné připomenout si celou historii tělovýchovné jednoty pro současnou mladou generaci i generaci budoucí.

    Při zpracování historie se čerpaly informace ze všech dostupných materiálů, převážně ze sokolské kroniky (do roku 1947), z knih zápisů a poznámek dlouholetých činovníků.

    Na důvěrné schůzce z podnětu brušperských sokolů – Richarda Janáčka a Josefa Dvorského (tehdejší učitel ve Fryčovicích) dne 8.září 1912 se připravovalo založení odboru tělovýchovné jednoty Sokol Fryčovice. První schůze se konala 22.září 1912 v hostinci „U Kubíků“ (nyní hostinec „Tvardek“) a tehdejší odbor měl 33 členů. Zakládajícími členy byli: Josef Dvorský, František Bujnošek, Vojtěch Halfar, Karel Popek a 29 dalších. Prvním starostou byl zvolen Karel Popek a jednatelem Josef Dvorský. 

    V začátcích byla celá řada potíží a problémů. Bylo nutno zajistit místnost pro schůzovou a tělovýchovnou činnost, nebylo tělocvičného nářadí, byly rovněž potíže organizační. To vše se překonávalo velikým nadšením a obětavostí členů. Činnost odboru jednoty v počátcích byla vyplněna pořádáním besed, přednášek a hraním divadelních aktovek.

Teprve 2.února 1913 nastoupili muži k prvnímu cvičení, které sestávalo z pořadových a prostných a to v sále „U Kubíků“. Dne 21.dubna 1913 došlo ke zrušení odboru a tělocvičná jednota Sokol ve Fryčovicích se stala samostatnou. Téhož roku se zakoupilo první tělocvičné nářadí – hrazda, bradla a dvě žíněnky. Dne 15.června se konalo první veřejné cvičení za účasti tělovýchovných jednot z Brušperka a ze Staříče na louce u pana Heřmana Kubaly. V tomto roce se 11 členů zúčastnilo krajského sletu v Ostravě a všichni cvičili prostná. To vše byly události, o kterých se kronika nadšeně rozepisuje, ale pro dnešní generaci je to těžké k pochopení.

    V letech I.světové války po roce 1914 byl život tělovýchovné jednoty ochromen. Z jednoty bylo 25 jejich členů povoláno na frontu a 3 z nich ve válce padli. Teprve ve druhé polovině roku 1918, kdy se řada členů začala vracet domů, nastává oživení činnosti. Dne 12.ledna 1919 se konala první mírová valná hromada za účasti 23 členů. V dubnu 1919 byla u staré školy zasazena lípa svobody (u pomníku obětem I.světové války), která zde roste dosud. Rok 1919 byl významný i tím, že 25.května byl založen ženský odbor TJ.

    V únoru 1922 byl jednotou pořádán první sokolský ples, v  témže roce začínají cvičit žáci a žačky. Až do roku 1926 byl naplněn život jednoty normálním sokolským ruchem. Navíc začal Sokol vyvíjet činnost divadelní a osvětovou. V roce 1926 měla TJ Sokol 47 mužů, 10 žen, 10 dorostenců, 5 dorostenek, 20 žáků a 30 žaček. V září 1926 se jednota stěhuje do sálu „U Mičaníků“. Tento sál lépe vyhovoval rozvíjející se činnosti jednoty. Na podzim 1929 (6.října a 9.listopadu) se jednota rozloučila se dvěma obětavými členy Františkem Ulčákem a Eduardem Konečným, kteří odjížděli do Argentiny hledat práci a novou vlast.

    Léta hospodářské krize 1931 – 1934 připravila mnoha členům nejednou trpkou chvíli. Snad by bylo možné citovat slova kronikáře jednoty z této doby u příležitosti otevření sokolovny v Trnávce: „Maně mi připadá na útulnou sokolovnu, která byla vystavěna usilovnou, ale dobrovolnou prací občanů, zdali by se také naše jednota mohla pokusit o něco podobného. Ačkoli není naše jednota menší, zůstává vlastní sokolovna jen snem.“

    Čas běžel neúprosně dál a už je tu rok 1937 – rok 25-letého trvání TJ Sokol. Oslavy se konaly 12. a 13.června a u této příležitosti byl jednotě předán prapor. Veřejné cvičení se konalo „Na Fojství“ a valná hromada „U Mičaníků“.

    V době první republiky (1918 – 1939) vyvíjely kromě TJ Sokol činnost i jiné tělovýchovné spolky: Orel, DTJ, JPT a Sportovní klub. Tělovýchovná jednota Orel byla založena v roce 1922 jako složka tehdejší Lidové strany. Tato jednota vyvíjela svoji činnost v prostorách tehdejšího lidového později katolického domu (dnes sál kina). Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ) byla založena v roce 1920 a cvičila v sále pohostinství „U Chamradů“. Sportovní klub organizoval výhradně kopanou ve Fryčovicích a byl založen v roce 1935. Tělovýchovný spolek JPT byl založen v roce 1934 a byl složkou KSČ. Členové této jednoty provozovali svou činnost v sále hostince „U Skařupů“ (v současnosti prodejna OVO-BRIX na horním, konci obce).

    V roce 1937 probíhaly přípravy na X.všesokolský slet v Praze (1938), kde měla jednota silné zastoupení. Slet byl projevem nadšení a odhodlání bránit naší vlast před hrozícím fašismem. Sletovým dnům předcházela 21.května 1938 částečná mobilizace. Sled událostí od září 1938 byl překotný. Podepsáním mnichovské dohody došlo k odtržení pohraničních oblastí (sudety) a 15.března 1939 fašistické Německo okupovalo celou naší zemi. Naší obci již 14.března 1939 po 19 hodině projížděla německá armáda a začíná období II.světové války.

    Za okupace visela temná hradba mraků nad celým národem i nad tělovýchovnou činností. V předtuše před nacistickým pronásledováním funkcionáři jednoty ukrývali doklady o činnosti, avšak tomu nejhoršímu se zabránit nedalo. TJ Sokol živořila až do 13.dubna 1941, kdy byla její činnost stejně jako činnosti jiných jednot definitivně zastavena tehdejšími okupačními úřady. Činnost TJ Sokol přešla do ilegality a začala splácet krutou daň lidských životů. Prvním byl student Arnošt Žáček, zatčený 17.listopadu 1939 v Praze (zemřel v roce 1940 v Oranienburgu). Další obětí se stal Dionysius Zátopek, který byl vězněn v Ostravě, Vohlau a na Mírově (zemřel v roce 1942). Jako sokolští funkcionáři a rukojmí byli zatčeni starosta jednoty Ing. Adolf Lanča a jednatel jednoty Josef Blažej. Oba zemřeli v roce 1942 v Osvětimi. Poslední oběti byl Bohumil Hlavatý z Ptáčnika, který padl při osvobozovacích bojích v roce 1945.

    Po 5.květnu 1945, kdy naše obec byla osvobozena postupující Rudou armádou, došlo k oživování činnosti TJ Sokol. Dne 21.května 1945 obnovuje TJ Sokol svou činnost. Stav členské základny k tomuto datu byl 124. V tomto období již neobnovila svou činnost jednota JPT a jejich členové přešli do TJ Sokol. Ostatní jednoty – Orel, DTJ a Sportovní klub fungují samostatně. V roce 1948 však z rozhodnutí tehdejší komunistické vlády došlo k násilnému sloučení tělovýchovných jednot v celém Československu.

    Na počátku padesátých let vyvstala otázka vhodného hřiště. Neustálé stěhování, nevhodnost pozemků a nakonec rozorání hřiště „na fojství“ urychlilo záměr vybudovat definitivní sportoviště v naší obci, na němž by se soustřeďovala sportovní činnost.

    Tato kapitola je svědectvím, jak se cílevědomou, usilovnou a obětavou prací členů tělovýchovné jednoty a fryčovických občanů realizoval sen našich dědů a otců z třicátých let minulého století – mít vlastní sokolovnu, tělocvičnu a stadión.

    Rok 1951 a počátek roku 1952 proběhl ve znamení neustálých jednání o přidělení pozemku na výstavbu stadiónu, vyřizování žádostí a jiných náležitostí nutných k zahájení výstavby. Nakonec byl TJ Sokol přidělen pozemek na fojství a výstavba byla zařazena    do svépomocné akce „T“. Tím ovšem problémy neskončily. Práce na stadiónu byly zahájeny v listopadu 1952, kdy na úpravu pozemku nastoupily první skrejpry a buldozery. Pracovaly v těžkých podmínkách podzimního počasí. Byl to boj nejen s přírodou, ale i s technikou a mnohdy i s lidmi. V blátivém jílu se trhaly pásy buldozerů, déšť, sníh a později mráz znesnadňovaly práci i opravy a ubíjely na duchu obsluhy strojů. Tato kritická doba byla však překonána díky obrovskému elánu členů výboru a hlavně houževnatosti tehdejšího předsedy p. Miroslava Laníka a neúnavného hospodáře p. Karla Hlavatého. Na jaře 1953 burácely již mechanizační prostředky na stadiónu ve dne v noci a přemísťovaly stovky kubíků zeminy. V dubnu 1953 se už stavba stadiónu stává věcí nejen všech sportovců, ale i všech fryčovických občanů – zkrátka výstavbou stadiónu žije celá obec.

    Koncem roku 1953 je dokončena hrací plocha kopané a začíná stavba běžecké dráhy. Rovněž v roce 1954 byly na dokončovacích pracích na stadiónu odpracovány tisíce hodin. Dne 20.června 1954 nadešel slavnostní okamžik, kdy   u příležitosti okresní spartakiády byl stadión předán sportovcům a celé veřejnosti k užívání. Tak se uskutečnilo dílo, které bylo snem celých 42 let a až po uplynutí kritických válečných let se sen stal skutečností. Naše mladá generace by si měla vážit tohoto díla a možností, které jim poskytuje, pečovat o ně, déle ho zvelebovat, aby mohlo sloužit i pro příští generace. Přes veliké úkoly při výstavbě stadiónu nepřerušila jednota tělovýchovnou činnost. V roce 1954 byl znovu ustaven oddíl kopané a stejně tak i oddíl české házené. Velmi dobře si vedl oddíl šachu. Největšího úspěchu v tomto roce dosáhli  gymnasté, kteří se zúčastnili celostátní pohárové soutěže gymnastů ve Vizovicích. Družstvo dorostenců zde obsadilo druhé místo, dorostenky páté, tři ženy v krajském družstvu první místo a tři muži byli členy krajského družstva, které získalo druhé místo. Vyvrcholení činnosti jednoty v roce 1954 nastalo ve dnech 4.-5.září 1954, kdy byla na našem stadiónu uskutečněna první krajská spartakiáda DSO Sokol. Za pomocí všech občanů byly dokončeny veškeré práce na úpravě stadiónu. Krajská spartakiáda byla prověrkou organizačních schopností jednoty a obětavostí občanů. Na stadiónu vystoupilo na 1200 cvičenců a přítomno bylo 5000 diváků. Tato krajská spartakiáda byla hodnocena jako nejlepší v celé republice.

    Koncem roku 1954 se začaly připravovat první Šibřinky, které se staly pro další vývoj jednoty až do současnosti významnou akcí, na které se podíleli a podílí všechny složky v rámci celé jednoty. Tato akce si zaslouží jistě podrobnější popis a bude jí věnována jedna z dalších částí historie TJ na pokračování, která bude opět uveřejněna ve zpravodaji v dohledné době. 

    Rok 1955 byl rokem I.celostátní spartakiády. Na přípravě spartakiády se podíleli ve vyšších funkcích: Věra Vantuchová a Jaroslav Laník jako okresní náčelníci, Bohumír Laník jako krajský náčelník. Spartakiády v Praze se z naší jednoty zúčastnilo 21 cvičenců. V roce 1955 přijala jednota další závažné rozhodnutí – zahájit výstavbu I.etapy sokolovny, v níž kromě klubovny a jiných místností by byly umístěny i šatny a umývárny. Tak se začal plnit další ze snů fryčovických sportovců. Stavba byla zařazena do svépomocné akce „Z“. Za pomocí všeho členstva jednoty, MNV a složek Národní fronty (seskupení politických stran) byla stavba brzy dokončena  a 9.května 1959 slavnostně otevřena. V tomto roce byly současně zahájeny přípravy na II.celostátní spartakiádu, která se konala v roce 1960. Této velkolepé tělovýchovné slavnosti té doby se z naší jednoty zúčastnilo 48 cvičenců.

    Přes skutečnost, že byla v roce 1959 ukončena výstavba sokolovny, doléhal na celou jednotu v dalším období stále tíživěji nový problém, a to zajištění nepřetržité činnosti jednoty po celý rok – hlavně v zimním období. Dosavadní cvičení v sále pohostinství „U Tvardků“ bylo zajišťováno v nevyhovujícím prostředí a v zimních měsících nebyl možný rozvoj činnosti zejména spor-tovních odborů a oddílů. Rovněž tak škola, která neměla v té době vlastní tělocvičnu, nemohla kvalitně zajišťovat osnovami předepsané cvičební hodiny. Tyto skutečnosti vedly tehdejší výbor jednoty k dalšímu závažnému rozhodnutí – v další etapě výstavby tělovýchovného areálu se postaví tělocvična! Následovala opět celá řada jednání s MNV , OV ČSTV a s  ostatními složkami Národní fronty a proces hledání nej-schůdnějších cest k zajištění tohoto náročného úkolu. Nakonec bylo nalezeno řešení ve stavbě montované ocelové haly, kterou zhotovila mostárna v Lískovci a jejím obezdění. Znovu nastala léta usilovné práce, většinou opět v brigádnickém duchu tehdejšího programu „akce Z“. Výboru TJ a celé jednotě rychle ubíhala léta při realizaci výstavby a zajišťování sportovní činnosti. A tak začátek roku 1972 zastihl širokou   fryčovickou veřejnost v usilovné práci na dokončení tělocvičny. Tělocvična byla slavnostně otevřena 7.května 1972. Před oddíly a odbory se otevřely nové možnosti k rozvoji činnosti po celý rok, protože tělocvična umožňuje i většinu míčových her. Rovněž tak ZDŠ bylo umožněno kvalitní zajišťování cvičebních hodin. Pro provoz tělocvičny byl stanoven přesný plán cvičebních hodin a tato zásada se dodržuje do současnosti. Dá se říci, že tělocvična od rána do pozdních večerních hodin žije sportovním duchem. Během přípravných prací a vlastní výstavby tělocvičny probíhaly další sportovní a kulturní akce, které zajišťovaly všechny odbory a oddíly jednoty.   A tak v roce 1965 se našich 21 členů zúčastnilo spartakiády v Praze.

    V roce 1974 začal nácvik na další spartakiádu a jejího vyvrcholení v roce 1975 v  Praze se zúčastnilo celkem 50 cvičenců. V tomto roce dostala TJ Sokol jako jediná vesnická organizace tehdejšího severomoravského kraje, státní vyznamenání „za zásluhy o výstavbu“, propůjčené prezidentem republiky. V roce 1976 se k již existujících oddílům (turistický, ZRTV, kopané a ZRTV) přidal k nový oddíl – oddíl odbíjené.

    Osmdesátá a devadesátá léta byla pro TJ Sokol obdobím udržováním stávajících zařízení a budováním dalších doplňkových objektů v areálu stadiónu. V roce 1979 došlo k změně povrchu házenkářského ze škvárového na asfaltový povrch. Současně se vhodně opravily přístupové cesty k hřišti asfaltovým povrchem. O rok později se provedla generální oprava osvětlení na stadiónu a v roce 1981 se část areálu u házenkářského hřiště doplnil o novou chatu s rozhlasovou kabinou, klubovnou a kuchyňkou, běžecká dráhy se vyasfaltovala a částečně se upravil interiér sokolovny.

    Rok 1980 byl opěr rokem celostátní spartakiády do ní se aktivně zapojila i naše TJ. Vyvrcholení v Praze   na celostátním vystoupení se zúčastnilo 67 cvičenců. V polovině osmdesátých let se opět stalo cílem TJ vhodně doplňovat areál o potřebná zařízení a tak se vybudoval tábornický koutek (1983), postavila se hospodářská hala na stadiónu (1984) a začalo se s generální opravou volejbalových kurtů, kdy došlo k rozšíření stávajících kurtů a ke změně jejich orientace. V roce 1984 připravila naše TJ ku příležitosti další spartakiády táborák jako „ohňové poselství“ na Sovinci. Tím se zahájil nácvik a v Praze v roce 1985 se finále účastnilo celkem 59 cvičenců. Současně s nácvikem probíhaly i další hospodářské úkoly – oprava vstupních dveří sokolovny, zazdění oken a nástřik omítky sokolovny. Ve druhé polovině osmdesátých let začaly vrcholit problémy v oddíle házené. Na snižováním hráčské základy se reagovalo hostováním hráčů z Kopřivnice, ale tento stav více prohloubil vzniklé problémy, a tak počátkem devadesátých let se oddíl házené odhlásil ze všech soutěží a schází se již rekreačně a členové oddílu se rozptýlili do jiných oddílu v rámci TJ Sokol.

    Po listopadu 1989 se nastartovaly významné demokratické změny v naší společnosti a tím docházelo i k přeměně tělovýchovného hnutí. Naše TJ se počátkem roku 1990 přihlásila do nově vzniklého ČSTV a v tomto roce na valné hromadě si TJ schválila nové stanovy, které byly schváleny MV ČR v  témže roce. Na této valné hromadě se poprvé a naposled zvolila varianta tajných voleb výboru TJ Sokol Fryčovice a později se konaly volby výboru vždy veřejně. V tomto období se i vedení některých sportů v republikovém měřítku osamostatnilo a změnilo i název ( turistika v Klub českých turistů a ZRTV v Asociaci sportu pro všechny. Oddíly ASPV a KČT zůstaly pracovat v naší TJ nadále (i když jejich celorepublikové vedení stojí mimo ČSTV).

    V roce 1990, roce voleb do obecního zastupitelstva vytvořila naše TJ samostatnou kandidátku pod názvem „ Sdružení nezávislých kandidátů TJ Sokol Fryčovice“ a z ní se do nově zvoleného obecního zastupitelstva dostali dva členové – Milan Šmiřák a Ing. Milan Bedrunka. Do obecního zastupitelstva se kromě těchto dvou členů z nezávislé kandidátky dostali i v rámci stranických kandidátek i další naší členové TJ Sokol jako Ing. Jiří Volný, Stanislav Matula a Ing. Jindřich Lanča. Tyto volby nastartovaly spolupráci obecního zastupitelstva a TJ Sokol Fryčovice, která se neustálé vyvíjí ke spokojenosti nejen členů TJ Sokol, ale i ostatních občanů obce. Rok 1990 byl opět rokem celostátní spartakiády. Na podzim roku 1989 se začalo s přípravou nácviku ohňovým poselstvím, které ale již nebylo tradičně na Sovinci, ale na hřišti (na Sovinci byla vybudována obora). Po listopadových událostech a po přeměně tělovýchovného hnutí došlo k upuštění od hromadných vystoupení a nácviky si vzala za své ČOS. V naší TJ se v nácvicích po dohodě mezi oddíly již nepokračovalo.

    Počátkem devadesátých let se v hospodářské oblasti podařilo zajistit generální opravu oplocení areálu TJ Sokol, výstavbu přírodní tribuny u házenkářského hřiště, generální oprava prodejního stánku na hřišti (1991) za obětavé spolupráce s panem Jaroslavem Vaňkem. V letech 1989 – 1991 proběhla přeměna kotelny v sokolovně na plynovou. V roce 1992 se položením obrubníků a betonových žlabů dokončují nové kurty na volejbal. V témže roce se restaurační část sokolovny pronajímá firmě GALAS. V následujícím roce výbor TJ Sokol Fryčovice navrhl a ve volbách byli zvoleni dva za členy do vrcholného vedení okresního výkonného výboru ČSTV a to Ing. Karel Strnadel a Dalibor Hrabec. V roce 1994 se areál rozšířil o dvě chatky u fotbalového hřiště a je započato s výstavbou osvětlení fotbalového hřiště pro večerní tréninky. V roce 1995 na základě výběrového řízení dochází ke změně pronajímatele restauračního zařízení sokolovny (firma Vít Lanča). V následujícím roce probíhá generální oprava střechy tělocvičny a o rok později se rekonstruuje sociální zařízení v  tělocvičně. Souběžně s těmito pracemi probíhají další drobnější práce na údržbě areálu TJ Sokol (nátěry laviček, oprava plotu apod.). V roce 1998 se opravuje hudební pavilón.

    V roce 1999 se opět mění nájemce sokolovny, kdy na základě výběrového řízení byla vybrána paní Pavla Konvičková, která restaurační provoz úspěšně řídí do současnosti. V roce 2000 se provádí generální oprava plynové kotelny, kdy se starý dosluhující kotel nahrazuje třemi menšími. Zároveň se vyměňují i ohřívače teplé vody a souběžně s touto akcí se dělají terénní úpravy před sokolovnou (zámková dlažba) a rekonstrukce sociálního zařízení v sokolovně. V následujícím roce se provádí oprava kanalizačního sběrače vedle sokolovny a na základě zlepšení podmínek provozování restauračního zařízení se provádí výstavba klimatizace v sále sokolovny a v kuchyni.   Na podzim se zahájením sezóny se uvažuje na základě zlepšení podmínek o zakoupení mycího stroje do tělocvičny, to se stává skutečností v zimě roku 2001.

    Rok 2002, rok 90.let založení TJ Sokol a 30 let od zahájení provozu tělocvičny je spojen s výstavbou nového kurtu s umělým hracím povrchem vedle házenkářského hřiště. V roce 2004 se podařila rekonstrukce nepotřebných sklepních prostor na novou šatnu oddílu odbíjené. V tomtéž roce se za přispění poslance Parlamentu ČR p. Petra Rafaje podařilo získat dotaci na rekonstrukci tělocvičny a sokolovny, a tak od července do října 2004 se realizovala největší rekonstrukce v dějinách sokolovny a tělocvičny TJ. Vyměnily se okna v tělocvičně a v sokolovně, provedlo se zateplení tělocvičny a oprava střechy a fasády sokolovny. O rok později se znovu za přispění poslance Parlamentu ČR p. Petra Rafaje opět podařilo získat dotaci na opravu zařízení TJ Sokol. V roce 2005 proběhla generální rekonstrukce podlahy v tělocvičně, kde již nevyhovující parketovou podlahu nahradila nová palubovka. V roce 2006 se podařilo položit chodník u záchodů   na stadiónu TJ . V roce 2007 se provedla oprava oplocení areálu TJ a podařilo se zlepšit zavlažování fotbalového hřiště zabudováním vysloužilé cisterny za antukovými kurty. V roce 2008 došlo k přestavbě interiéru tzv. „půlkárny“, k rekonstrukci osvětlení v tělocvičně a nalajnování nových hřišť na badminton v tělocvičně. Poslední akce byla impulzem pro založení nového oddílu – oddílu badmintonu . Soudě podle výčtu akci z posledních let je patrné, že velké úsilí vydala naše TJ na opravy a na zvelebení svého areálu TJ . To si vyžádalo nemalé finanční nároky. V současnosti se v hospodaření naší jednoty honí milióny a je na výboru TJ Sokol zajistit podmínky pro další provoz všech zařízení. Samozřejmě že kromě dotací z OVV ČSTV a příspěvků sponzorů si částečně hradí TJ i oddíly náklady se své vlastní činnosti.

         V roce 2009 se uskutečnil 35.ročník „Novoročního přechodu Palkovických hůrek“, všechny družstva oddílu kopané udržely své soutěžní skupiny. Turisté připtavili kromě dalšího ročníku fryčovických pochodů cyklovýlety okolo Slezské Harty a po Jižní Moravě v okolí Baťova kanálu a Ostrožska. Na přelomu července a srpna se uskutečnil ve spolupráci s cestovní kanceláři JUHÁSZ týdenní cyklistický zájezd „ Cyklistika pod Eigerem“ v údolí Jungfrau ve Švýcarsku. Šachisté po jarní části sestoupili z krajské soutěže. Nově se rozvíjí nejmladší oddíl TJ – oddíl badmintonu, který těží z nových kurtů v tělocvičně.

         V roce 2009 se provedla výměna dveří a elektroinstalace v šatnách v sokolovně, na podzim se položilo samozavlažovací zařízení fotbalového hřiště. Na podzim se započalo s výstavbou nového vstupu do sportovní haly (koridor mezi sokolovnou a tělocvičnou). V sokolovně ve spolupráci s nájemcem restauračního zařízení, p. Konvičkovou, se provedlo vymalování sokolovny, položení podlahové krytiny a výměna výčepního zařízení v sokolovně.

            Naše TJ Sokol Fryčovice má k 31.12.2010  následující oddíly a odbory:

·  Rekreační sporty (předtím ZRTV, resp. ASPV)

·   Kopaná

·   Odbíjená

·   Šachy

·   KT

·   badminton